Mezi dvěma světy

Většina z lidí, se kterými se potkávám to neví. Většina z lidí, které potkávám neví o tom jak tvoří svůj svět. Většina z lidí neví, že to vnější je jen odrazem toho vnitřního a pokud, tak to mají na úrovni „jo, už jsem to někde slyšel….“, ale jejich výraz prozrazuje, že jim to nic neříká, nejsou s tím spojeni.

Žijeme mezi dvěma světy. Svět uvnitř a svět venku. Svět venku tvoříme společně a zároveň každý sám za sebe. Každý sám tvoříme svůj vnější svět,který je odrazem toho vnitřního. Už dlouho se učím pozorovat svůj vnitřní – myšlenky, pocity, emoce, tělesné projevy – a vidím mnoho z toho, čím si formuji ten vnější. Kdyby v tom šlo takto zůstat bylo by to báječné, ale nejde. Složenky, kluci, které jsem přivedl na svět a mnoho jiného mne nutí ve vnějším světě jednat a rozhodovat. V meditaci uvidíte, že rozhodování neexistuje, ale přesto to musíte dělat, když otevřete oči.  Složenky nezmizí tím, že zavřu oči, kluci se dívají na svého tátu a chtějí inspiraci, odraz svého světla. Je to zvláštní vědět, že  je umělé a přesto v tom žít.

Když sedím uvnitř, vše je jasné a průzračné. Když se setkám s vnějším, tak pozorovat nestačí, je potřeba jednat. Učím se rozhodovat z místa, které je mimo hlavu, mimo přesvědčení, mimo myšlenky, ale je to těžké, protože svět venku to chce jinak. Chce diskutovat, argumentovat, chce teorie, znalosti, citáty úspěšných a pravdy moudrých. Jen sedět uvnitř svého ticha a pozorovat to, co se doopravdy děje je ve vnějším světě nemožné. Lidé očekávají reakci a nejen to. Chtějí, aby byla podpořena argumenty, informacemi. Zkoušeli jste se jen tak dívat třeba na svého bratra a nic neříkat? Jen pozorovat jeho „pravdu“ podpořenou pádnými argumenty vědouce, že je to jeho svět a váš je úplně jiný a Pravda ještě úplně jinde? Nejde to, chtějí odpovědi. Ale jak jim je dát? Svět uvnitř mě je tak jiný, než ten jejich vnější. Můj svět uvnitř je jen ticho a prostor pro téměř všechno, svět venku je hluk a „přece je jasné, že to může být jen toto“. Ty dva světy jsou tak odlišné, ale jen za jeden se platí a jen na jeden nás naučili se dívat. Ten kdo objeví ten vnitřní se automaticky ocitne na hraně, na hraně dvou světů a není vždy jednoduché je spojit.

A tak když tvoříte firmu, ta firma je vaším odrazem, odrazem světa uvnitř vás. Když tvoříte pár, pak ten druhý je vaším odrazem, je vaší částí. Když se zlobíte na děti, tak vězte, že oni jsou vy, díváte se na sebe a zlobíte se na sebe. Když …….. a tak si přestaňte stěžovat na lidi, které jste najal nebo na lidi, kteří jsou vašimi obchodními partnery. Je-li tam šalba, lenost, nedůvěra, pak to něco vypovídá o vás. Přestaňte se hněvat na svého partnera, je-li tam nepochopení, je-li tam zraňování, je-li tam cokoli, tak je to o vás, protože ten celek jste stvořil vy sám tím, že jste tohoto partnera pozval do svého života. A děti? To z vás vzešli, to vám se narodili, to vy jste je formovali. Podívejte se dovnitř, tam je odpověď. A proto mám rád koučink – to jsou jen otázky a zrcadlo.